Archeologické toulky

Vědečtí pracovníci Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Brno, v. v. i. se dlouhodobě věnují objevování památek zanechaných římským vojskem na území dnešní jižní Moravy. Jejich výzkumy postupně prokázaly, že nejvýraznější stopy slavných římských legií se nacházejí ukryté pod povrchem na katastru dnes již zaniklé obce Mušova, zvláště pak na vrcholu a svazích návrší zvaného Hradisko. Většina plochy Hradiska doposud nebyla prozkoumána, přesto lze již dnes konstatovat, že tu římská armáda v průběhu 1. a 2. století opakovaně budovala svá vojenská ležení. Stalo se tak právě v letech, kdy obchodní a politické kontakty byly vystřídány válečnými konflikty. Nejpodrobněji je doposud poznán a archeologickými objevy ilustrován rozsáhlý válečný střet z období vlády císaře Marca Aurelia, tzv. markomanské války (166–180 n. l.).

Sluncem prozářená krajina, tvořená mírnými kopci a kdysi i říčními údolími s divokou vegetací lužních lesů, které vévodí monumentální panorama zářivě bílých vápencových skal Pavlovských vrchů, byla již od doby kamenné domovem různých lidských komunit. Tento úrodný kousek země, který až v moderní době výrazně přeměnila výstavba soustavy vodních nádrží Nové Mlýny, si generace po generaci předávaly nejrůznější lidské komunity a kultury, přičemž se jejich stopy zaryly hluboko pod zem. Jejich početné archeologické pozůstatky dnes tvoří integrální součást krajiny a zároveň představují kulturní dědictví, které je ojedinělým bohatstvím obcí, kraje a celé země.

Obec Pasohlávky, do jejíhož katastru dnes spadá i území zaniklé obce Mušov, je počtem a kvalitou zjištěných archeologických nalezišť a nálezů naprosto unikátní v celé České republice. Velkou měrou k tomuto stavu přispěly záchranné archeologické výzkumy, které zde byly prováděny před výstavbou vodních nádrží v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.

Na území bývalého katastru Mušova je známo 28 a na katastru Pasohlávek 21 archeologických lokalit. Prakticky nenajdeme období pravěku, které by zde nebylo zjištěno ve formě hrobů, osad či ojedinělých nálezů. Právem lze proto říci, že je to obec s historií několika tisíciletí. Na jejím území, ať již se pohybujete v intravilánu obce, v oblasti rekreační zóny nebo na břehu vodní nádrže, všude Vás obklopují stopy dřívějších obyvatel – posledních lovců a sběračů, prvních zemědělců, nositelů kultur pohřbívajících ve skrčené poloze, bojovných Germánů nebo nejstarších Slovanů.

Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno, v. v. i., obec Pasohlávky, Jihomoravský kraj a věříme, že také obyvatelé tohoto regionu se k jeho bohatému historickému odkazu hrdě hlásí, cení si jej a snaží se o něj náležitě starat. Středisko pro výzkum doby římské a doby stěhování národů se ve spolupráci s odborníky a různými subjekty snaží postupně co nejvíce archeologických hodnot zprostředkovat i dnešním návštěvníkům.

Díky této snaze podpořené v posledních letech řadou projektů můžete dnes stopy starověkých Římanů a tehdejších germánských obyvatel regionu poznávat na vícero místech. Pracovníci střediska jsou autory atraktivní stálé výstavy Římané a Germáni v kraji pod Pálavou v Regionálním muzeu v Mikulově, v níž jsou vystaveny jak nejatraktivnější originální nálezy z římské pevnosti na Hradisku u Mušova, ale též unikátní hrob germánské aristokracie z 2. století n. l. Od pololetí 2020 v Pasohlávkách, přímo na úpatí mušovského návrší, vítá zájemce moderní Návštěvnické centrum Mušov – brána do Římské říše. Skrze něj se můžete též vydat po trasách naučných stezek, které vás zavedou k místům nejvýznačnějších objevů stop Římanů a Germánů.

Více informací najdete na Archeologie - Mušov